O prezentovaných datech

Databanka květeny České republiky obsahuje údaje o výskytu cévnatých rostlin, tj. kapraďorostů, nahosemenných a krytosemenných rostlin, z území České republiky.

Taxonomické pojetí a nomenklatura rostlin v Databance květeny České republiky se řídí Klíčem ke květeně České republiky (Kubát et al. 2002). Oproti citované příručce však obsahuje navíc některé druhy a jiné taxony rostlin, které v ní nejsou uvedeny. Zejména jde o pěstované rostliny a jejich kultivary nebo o vzácné přechodně zavlečené druhy (viz též seznam jmen cévnatých rostlin spravovaný Botanickým ústavem AV ČR, v. v. i.).

Lokalizace nálezů v internetové prezentaci je založena na mapovací síti středoevropského síťového mapování s přesností čtvrtiny základního pole, tj. kvadrantu. Zahrnuty jsou však i záznamy uložené v databázi pouze s přesností základního pole (tj. 6′ zeměpisné šířky × 10′ zeměpisné délky, což v úrovni 50. rovnoběžky přibližně odpovídá území 12,0 × 11,1 km). Záznamy lokalizované v databázích pomocí souřadnic byly pro účely této prezentace přepočteny na kvadranty síťového mapování.

K jednotlivým datovým souborům

Nálezy z Floristické dokumentace (FLDOK) Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Průhonice jsou v podobě počítačové databáze shromažďovány od roku 1992. Údaje o výskytu rostlin se do ní ukládají v té podobě, jaké byly uveřejněny, tj. zejména pod původním vědeckým jménem rostliny. Před převodem těchto starších dat (převedeno celkem 1 114 034 záznamů, které byly k 15. 11. 2005 uloženy v databázi FLDOK) do Databanky květeny České republiky bylo nutné převést víc než 8 200 jmen rostlin na taxonomické pojetí a nomenklaturu Klíče ke květeně České republiky. Ačkoli jsme tomuto převodu věnovali velkou péči, bez původního kontextu bylo třeba v některých případech přijmout arbitrární řešení na základě úvahy, zda představuje větší škodu ztráta informace, anebo nebezpečí chybného převodu. Původní jméno, pod kterým byl nález uveřejněn, je však zachováno v textovém výpisu této prezentace. Podrobné vysvětlivky ke konverzi datového souboru z databáze FLDOK jsou k dispozici zde (pdf).

Česká národní fytocenologická databáze je spravována v databázovém systému Turboveg for Windows a centrální databáze je uložena na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tato databáze shromažďuje fytocenologické snímky, tj. floristické seznamy z ploch o velikosti do několika stovek m2 s údaji o pokryvnosti jednotlivých druhů. Podrobnější informace o struktuře databáze a jejím obsahu uvádějí Chytrý & Rafajová (2003) a Chytrý & Michalcová (2012).

Datový soubor odvozený z ČNFD je přibližně v ročních intervalech nahrazován novější verzí, která obsahuje jak údaje z nově přidaných fytocenologických snímků, tak opravy starších údajů, které se týkají lokalizace zdrojových snímků i jejich druhového složení, mj. i podle komentářů uživatelů této databanky. Chybné údaje se však neopravují přímo v této databance, ale v centrální databázi nebo v dílčích fytocenologických databázích jednotlivých majitelů. Vzhledem k tomu, že mezi převzetím nového datového souboru a jeho zpřístupněním v databance uplyne obvykle několik týdnů, neobsahuje aktuální verze opravy na základě uživatelských komentářů, které se v databance objevily poté, co jsme převzali novou verzi datového souboru a začali jej připravovat k uveřejnění. Tyto opravy se projeví v databance až po následující aktualizaci dat.

Poznámka: K nálezům z nedatovaných fytocenologických snímků jsme jako datum nálezu přiřadili rok předcházející roku uveřejnění zdrojové práce nebo dataci rukopisu. V případech, kdy nedatované snímky nemají uveden žádný pramen nebo je příslušný pramen nedatovaný, datujeme je z technických důvodů dnem aktualizace datového souboru.

Podrobné vysvětlivky ke konverzi datového souboru z ČNFD jsou k dispozici zde (pdf).

Nálezová databáze jihočeské pobočky České botanické společnosti byla vytvořena V. Hansem v prostředí Microsoft Access a zatím umožňuje zápis dat do lokální aplikace. V roce 2004 byla shromážděná floristická data jako první v České republice zpřístupněna veřejnosti prostřednictvím webového portálu. V současnosti databáze obsahuje více než 100 tisíc floristických údajů převážně z jižních Čech. Jsou to především publikované i nepublikované floristické nálezy členů a spolupracovníků jihočeské pobočky ČBS z jejich vlastních průzkumů, z kolektivních floristických průzkumů (např. Dačicka a Vltavotýnska) a také z některých floristických kurzů ČBS spoluorganizovaných pobočkou (Tábor 1988 a České Budějovice 2001). Databáze je fyzicky uložena na serveru Přírodovědecké fakulty v Českých Budějovicích . Odtud lze zdarma stáhnout lokální aplikaci, která umožňuje tvorbu vlastní databáze, tisk sched, sestavení lokálních škrtacích seznamů apod. Hlavním cílem je však shromažďovat další floristické údaje, které jsou pravidelně zpřístupňovány na webovém portálu.

Nálezová databáze ochrany přírody (ND OP, portal.nature.cz) je vedena Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR od roku 2008. V současné době (2013) obsahuje přes 13 miliónů záznamů o výskytu druhů, v převážné většině bodově lokalizovaných. Databáze je všeobecná, zaměřená na nálezy rostlin, živočichů i hub a lišejníků. ND OP slouží především veřejné správě na základě smluvního přístupu, zpřístupňována je i akademickým institucím a dílčí data jsou exportována na základě žádostí. V ND OP je zaveden systém průběžné validace dat. Veřejně dostupnou částí ND OP jsou Karty druhů obsahující data v síťových kartogramech a grafy početnosti nálezů v čase.

Pro Databanku flóry České republiky byl z ND OP v lednu 2013 připraven export všech údajů o výskytu cévnatých rostlin. Jeho nejpočetnější součástí jsou záznamy pořízené při mapování biotopů jak během probíhající aktualizace (nálezy z let 2008–2011), tak během prvního mapování (nálezy z let 2001–2005). Menší, avšak obsahově významnou část pak tvoří ostatní data, např. databáze cévnatých rostlin Bílých Karpat, inventarizační průzkumy apod. Data jsou v prostředí ND OP detailně lokalizována. Pro účely této prezentace byly detailní lokalizace vztaženy ke kvadrantům síťového mapování.

Databáze lesnické typologie (DLT) shromažďuje data získaná k terénním lesnicko-typologickým plochám. Nachází se v brněnské pobočce Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. V současnosti obsahuje asi 49 tis. záznamů z 39 tis. terénních ploch, pokrývajících celé území lesů České republiky. Podrobněji, viz záznam v databázi Global Index of Vegetation-Plot Database(GIVD) . Pro databanku byly z databáze poskytnuty fytocenologické snímky, které jsou spravovány v databázovém systému Turboveg for Windows a ve stejném standardu jako snímky České národní fytocenologické databáze.

Nálezy z floristických kurzů České botanické společnosti. Zde prezentované nálezy pocházejí z floristických kurzů, jejichž výsledky byly uveřejněny od roku 2005. Datové soubory jsme získali buď přímo od zpracovatelů v databázové formě, anebo jsme převedli soubory formátu pdf do databáze. V obou případech se mohou údaje v databance nepatrně lišit od publikované verze. Většina těchto odlišností je způsobena tím, že se při konverzi a zpracování dat podařilo odstranit drobné chyby a nesrovnalosti, které vznikly většinou během přípravy publikace nebo při korekturách. V současnosti jsou zde k dispozici výsledky floristických kurzů v Šumperku (1982), Rokycanech (2003), Slavkově u Brna (2006), Vsetíně (2008) a Domažlicích (2010). Nálezy z floristických kurzů, které byly uveřejněny před rokem 2005, jsou vesměs obsaženy v datovém souboru FLDOK.

Prezentaci nálezových údajů zajišťuje webová aplikace, kterou připravil tým Adamna NET z Brna (www.adamna.net).

Zásady využití floristických údajů

Využití prezentovaných údajů vyžaduje aspoň základní floristickou a fytogeografickou erudici. Přestože správci prezentovaných dat představují ve vlastním oboru renomované instituce, jsou i přes soustavnou péči tato data zatížena jistým množstvím nejrůznějších chyb a omylů. Uvádíme jen tři nejdůležitější typy chyb, se kterými musí potenciální uživatelé počítat:

(1) Determinační omyly. Jejich množství závisí na znalostech a zkušenosti každého terénního botanika a liší se podstatně podle taxonomických skupin. V případě běžných druhů nemusí v mnoha kontextech tyto omyly představovat závažný problém, ačkoli jsou při analýze dat prakticky neodstranitelné. V případě vzácných druhů se specifickým rozšířením lze jistou část determinačních omylů odhalit a odstranit; to však vyžaduje velkou floristickou erudici a systematickou péči. Důrazně upozorňujeme, že většina zde prezentovaných údajů zatím důkladnou verifikací neprošla.

(2) Chyby vzniklé při zápisu, zpracování a publikaci dat. Zejména v současnosti vzniká množství chyb při počítačovém zpracování údajů: jde o různé technické chyby, posuny řádků v tabulkách a seznamech, záměny čísel lokalit nebo chyby vzniklé při zadávání do databází s výběrem taxonů podle počátečních písmen. V minulosti vznikaly tyto chyby při sazbě a redakčním zpracování floristických a fytocenologických prací. O možnostech odstranění těchto omylů platí zhruba totéž co v předchozím případě.

(3) Mylné lokalizace nálezů. Menší část vzniká chybnou lokalizací při uveřejnění nálezu, větší část pak při interpretaci lokalit během zadávání údajů do databáze. Jde zejména o chybnou interpretaci místních jmen v případě stejnojmenných obcí. Většina těchto chyb je při analýze dat odstranitelná, zejména pokud se k lokalitě vážou nálezy vzácných druhů omezeného rozšíření.

Z výše uvedených bodů vyplývá, že neručíme za spolehlivost prezentovaných údajů. Naším cílem je však trvale zlepšovat kvalitu těchto dat, a proto uvítáme jakékoli upozornění na zřejmé nebo pravděpodobné nesrovnalosti. K tomu lze využít zejména textový výpis z databáze, kde je možné ke každému údaji vložit komentář.