Asplenium adiántum nigrům L. IAL. 
Podp.VI/l,p.75-76. 
70 
17. (7.) Asplenium Adiántum nigrům L. Slezindotlessiacutek černý. 
(Kaprad černý ČELAK. Prodr. 7, 1868.) rý flj 
Vějdotlessiacuteře až 50 cm dl., dlouze řapdotlessiacutekaté, kožovité, lesklé, 
přezimujdotlessiacutecdotlessiacute (vždy zelené), v obrysu t r o j b o k é, vej-
Čité, ostré, dvakrát-až třikrát zpeřené, s úseky širo-
ce vejčitými, hluboce zubatými, vzhůru zahnutými, ^apdotlessiacutek 
daleko delšdotlessiacute než čepel, skoro po celédélce a ještěiv do-
lendotlessiacute části vřetena leskle červeně hnědý, s plo-
chým žlábkem, na spodině se dvěma, nahoře se spojujdotlessiacutecdotlessiacutemi 
svazky cévndotlessiacutemi. Výtrusnice na úsecdotlessiacutech listových po 2—3 s celo-
krajnou, podlouhlou ostěrou. Od srpna do řdotlessiacutejna. « 
VI. 310, 1856; M1LDE, Sporeinpfi. 25, 1865. — A. A. n. a) genuinum CELAK. 
Prodromus 7, 1868. — A. A. n. a) lancifoliutn OBORNY 70; FORMÁNEK 
39. — A. A. n. B. A. n i g r u m ASCHERS. Syn. I. 72, 1896. 
Na skalách, u nás pouze na podkladech křemitých. 
U nás pouze: 
'lanclfoltum HEUFLER. Řapdotlessiacutek téže délky neb delšdotlessiacute než cepe!. Čepel úzce 
až podlouhle koipinatá, dvakrát až třikrát zpeřená. Posledndotlessiacute úseky na spodině 
zúženy, podlouhlé až vejčité, ostře zubaté. 
A. a. n< subsp. nigrům var. lancifolia HEUFLER 1. c. 310, 1856; 
LUERSSEN, Farnpfl. 270. — Phyllitcommasuperioris MOENCH, Meth. Suppl. 316, 1802. 
Na cesté z Adamova do Olomučan v hustém lese na severndotlessiacutem svahu 
hory (Niessl, Rotdotlessiacutete X. 1895!). — Baudenfcerg u Qrumberka s A. cuneifo-
lium VIV. (Oborny). — Stanoviska nověji neověřená jsou: na horách Kyvač-
ee a SoJáni u Vsetdotlessiacutena (VOGL), kde v novějšdotlessiacute době nebyla sbdotlessiacuterána (Bu~ 
béla). — Hora Ostrý u Pyšné na Těšdotlessiacutensku (ZUh, teste NIESSL 1. c. 298). 
K výskytu A. lanxi f ol ium HEUFLER na Moravě pravdotlessiacute NIESSL (I. c): 
»V červnu r. 1860 objevil jsem •vdotlessiacutece exemplářů tohoto poddruhu na cestě, která 
vede hustými lesy z Adamova do Olomučan na -severndotlessiacutem skloaiu hory. Ještě 
v prošlém roce (t dotlessiacute. 1885) sbdotlessiacuteral isem rostlinu na témž staňovMur ale oiKd§ 
Jhide v okoldotlessiacute. Jest to jediné přesně známé stanovisko této subšpecie, protože 
na stanovisko Asplenium ianceolatum, o kterém udává, REISSEK 
v »Regensburger Flora* (Bd. II. 693, 1841), Že roste ve středohořdotlessiacute morav, 
ském, nálezce se nemůže vdotlessiacutece upamatovati (sr. HEUFLER L c. 328). V opav-
ském gymnasiádotlessiacutendotlessiacutem museu leždotlessiacute exemplář, který tédotlessiacute sem patři, s označendotlessiacutem 
MfJKUSCHovým: Aus dem Qesenke.« 
Zeměpisné rozšdotlessiacuteřendotlessiacute. Komponent starého světa. Jižndotlessiacute Švédsko 
a Norvéžsko; Britské ostrovy; Francie; středndotlessiacute Evropa (výmdotlessiacutenkou stoupá ve 
Švýcarsku na Bernině do výše 1700 a 2000 m); pro rep. Polskou pochybný; 
Středomořdotlessiacute, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko; země Kavkazské; Persle, Afga-
Himataje; ostrovy Africké; vysokohořl tropické Afriky; Kapsko. 
A. Adiántum nigrům L. Zajimavo je, že u MohelmTna Aaialemjm 
serpentinech rostou formy, které se úplně kryjdotlessiacute tvarem Batá ^oapS&a 
s odrůdou lancifolium Heufler. Sbdotlessiacuteral je tu jednak v. N i e s s 1! "MorŘua 
a A. Schwoeder! Bude třeba na stanovisku zjistiti, zda sku- 7ernsk- XT 
tečně vějdotlessiacuteře přezimujdotlessiacute. 244/TT/ 
Zdroj: Rozpisy floristické literatury do roku 1945
Taxon: Asplenium adiantum-nigrum 0230